„Jedním ze dvou kořenů vší ekologické krize je sklon volit vždy spotřebně vždy nejnáročnější variantu. „Žít zeleně“ znamená volit variantu ekologicky nejohlednější…Jde o změnu celkového zaměření lidstva od maximalizace k optimalizaci: od absolutního zaměření na největší objem spotřeby k zaměření na nejoptimálnější (t.j. ekologicky nejšetrnější a lidsky nejuspokojivější) řešení. V každé civilizaci a na každé spotřební úrovni stojí lidé znovu a znovu před volbou: co nejvíce, či co nejšetrněji? …Jde o směr volby. „Zelená“ je vždy volba prostšího v dané situaci.“
Erazim Kohák